Naše pohádka
Byla jednou jedna princezna. Byla ještě mladá, chodila do školy. Dobře se učila a snila o tom, že jednou potká krásného prince.
Měla hodnou kamarádku, a ta ji jednou v pátek vzala s sebou na diskotéku. Nejdříve ale zašly ke kadeřnici a zkrášlily se, aby se líbily. A pak už šly tancovat. Princezna do té doby ještě na pořádné diskotéce nebyla, tak to byl pro ni zážitek. Chvíli tancovali a potom princeznu kamarádka seznámila s jedním z princů, protože ho znala osobně.
Nebyl to ale obyčejný princ, protože pouštěl krásné písničky, byl to diskžokej. Princ jí nabídl žvýkačky a pak spolu tancovali. Kamarádka se někam vytratila. Princezna ji šla hledat a našla ji venku, ale kamarádka povídala, co tady děláš, běž za princem. A tak princezna šla. Chvilku si s princem povídali, tancovali, později potom princ zavezl princeznu domů, protože bydlela daleko. Před rozloučením se políbili. byl to první polibek od prince, který princezna dostala.
A potom už šla domů do svého paláce, a protože už byla noc. Šla spinkat a zdály se jí krásné sny. Celý víkend vzpomínala na ten kouzelný večer.
Ale ještě se stalo něco nemilého. Princ za princeznou totiž v neděli přijel, ale král nebyl rád a prince vyhnal. Princezna si pobrečela.
No a pak už bylo pondělí a byla zase škola. A po skončení vyučování na ni princ čekal před školou. To bylo překvapení! Svezl princeznu v kočáře a byl to první z mnoha krásných večerů, které následovaly.
Princ a princezna spolu chodili na procházky, poznávali se a bylo jim spolu líp a líp. Měli se moc rádi a chtěli být pořád spolu. Později se vzali a žili spolu šťastně. Byli z nich král a královna a za nějakou dobu se jim narodil malý krásný syneček. No a jak to bude dál, to se ještě neví, ale zatím jsou spolu šťastni.
A zazvonil zvonec a pohádky je konec.
Cililink.